EIZO CG277-BK vs EIZO CG276-BK

Ci jeden alebo druhy, budes mat nejlepsi monitor zo vsetkych ePhotakov.

Hlavním vylepšením nového modelu CG277 je konstrukčně zcela nový nízkoenergetický podsvětlovací systém typu (GB-r) LED, což vedlo k výraznému snížení spotřeby elektrické energie: 72W --> 43W.

Díky výraznému snížení spotřeby el.energie blo ožné také následně použít pasivní chlazení (bez větráků).

Dále došlo k vylepšení technologie DUE pro dosažení ještě menších jasových a barevných odchylek na obrazové ploše. Odchylky deltaE (Lab) jsou zhruba na poloviční úrovni než u předcházejícího modelu.

Ostatní vlastnosti a možnosti softwarového nastavování či kalibrační možnosti monitoru zůstaly zachovány (jsou u obou modelů na stejné úrovni). Výsledná obrazová kvalita je tedy na velmi vysoké úrovni u OBOU modelů (jak již např. naznačil Karol Srnec - také účastník této diskuze).

300,- EUR rozdíl mezi modely CG276 a CG277 je záměrně trochu uměle vytvořený (= snížila se poměrně značně cena stávajícího, staršího modelu CG276) pro zajištění dostatečné motivace potenciálních zájemců o starší model (= pro zajištění rychlého doprodeje staršího modelu).

Jistě máte pravdu a souhlasím s Vámi, že pokud budete zkoumat dvě barevné fotografie, z nichž jedna bude zobrazená na fotografickém zkalibrovaném monitoru v hodnotě 1.000,- EUR a druhá bude zobrazena na jiném fotografickém zkalibrovaném monitoru v hodnotě 2.000,- EUR, pak nějaký zásadní (=jasně viditelný) rozdíl v obraze skutečně budete hledat jen obtížně.

Pokud budete ovšem hledat rozdíly např. v reprodukci černobílé fotografie, pak zjistíte, že "neutralita" monitoru za 1.000,- EUR již značně pokulhává (v různých odstínech šedi se mění teplota bílého bodu a navíc dostává nějaký barevný nádech).

Problém nastane také a obzvláště v případě zobrazování tiskových CMYK-dat na RGB-monitoru, tj. schopnosti věrné simulace tisku (softproofing) na monitoru za 1.000,- EUR v porovnání s monitorem za 2.000,- EUR a tedy při posuzování míry shody mezi reprodukcí dat na monitoru a tiskárně.

Ovšem i v případě barevného zobrazování "jen" barevných fotografií je třeba si uvědomit, že nejde "jen" o samotnou reprodukci barevného obrazu a tedy "jen" o porovnávání obrazu.
Kdyby to bylo takto jednoduché, pak by se skutečně monitory za 2.000,- EUR a více nemusely vůbec vyrábět.
Je však třeba si klást další otázky související s reprodukcí obrazu:
1) Jak je monitor přesný v různých částech obrazovky? (= jaká je barevná a jasová odchylka v různých částech obrazové plochy - jinými slovy jaká je uniformita obrazu ?)

2) Jak snadno a jak přesně se monitor kalibruje? Je ke kalibraci vybaven vlastní integrovanou kalibrační sondou nebo se budu muset spolehnout na vlastní externí kalibrační sondu?
Je k monitoru nabízen výrobcem kalibrační software optimalizovaný pro použitou obrazovku a kalibrační sondu nebo ponechává výběr kalibračního softwaru a sondy jen na uživateli?

3) Jaké nabízí monitor možnosti ke kontrole provedené kalibrace? Umožnuje monitor po kalibraci sám sebe opravovat (jinými slovy udržovat automaticky stav od poslední kalibrace) nebo to ponechává jen na zodpovědnosti uživatele?

4) Jaké nabízí monitor nástroje na "validaci" dat (kontrola přesnosti reprodukovaných dat přes kalibrací vytvořený barevný profil monitoru)?

5) Jaká je dosahovaná míra shody při simulaci tiskových dat (shoda monitor vs. tiskárna)?

Monitory za 1.000,- EUR obvykle NIC z bodů 1) až 4) nenabízí nebo jen ve velmi omezené míře a uživatel tak obvykle musí plně spoléhat jen na svoje schopnosti a kvalitu svých vlastních kontrolních dat, aby si byl jist, zda je výsledná barevná reprodukce v pořádku či nikoliv.

Co se týče simulace tiskových CMYK-dat na RGB-monitoru, tak tam jsou možnosti monitoru za 1.000,- EUR obvykle již VELMI OMEZENÉ, protože chybí softwarové nástroje a hardwarové možnosti monitoru na doladění barevných tónů v tzv. "kritických" oblastech: - žlutá-oranžová a azurová-purpurová.