Kalibrácia monitoru na Notebooku

Monitor ako monitor, ten tvoj je akurat napevno pripevneny k pocitacu. Kalibracia pomoze, alebo aspon sa uistis, ze je vsetko OK. Parametre monitoru ale nezlepsi. Ak mas pochybnosti o zobrazeni farieb, smelo do kalibracie.

Nie je. Zalezi na kvalite monitoru. Spickove Eizo si dlhodobo udrzuje nastavene parametre, kontroluje si uroven podsvietenia, je tu kvalitnejsia elektronika, displej, podsvietenie atd. Aj po mesiacoch si preto udrzuje prakticky rovnake parametre ako pri kalibracii. U lacneho monitoru sa jeho parametre menia rychlejsie. U trubicoveho podsvietenia sa moze menit vykon a tym aj teplota. Cim horsi monitor, tym castejsie ho treba kalibrovat.

Jen bych doplnil, že zobrazovače notebooků obvykle (až na pár výjimek téměř NIKDY) NESPLŇUJÍ předpoklady pro kalibraci monitorů běžnými kolorimetry:

1) LCD obrazovka typu IPS (ve Vašem případě je výjimečně splněno)
2) matná obrazovka (Váš notebook je vybaven obrazovkou s lesklým povrchem)
3) nedotyková obrazovka (Váš notebook je vybaven dotykovou obrazovkou)
4) změna obrazových parametrů (bílý bod, gama, gamut, atd.) je možná pomocí příkazů, které jsou na základě měření obrazovky kalibrační sondou generovány kalibračním programem.
(u notebooků tato podmínka není splněna a změna obrazových parametrů se pak provádí pomocí změny vlastností vestavěné grafické karty v notebooku s tím nepříjemným důsledkem, že pak dochází ke "slévání" blízkých barevných tónů a navíc k omezení rozsahu zobrazovaných barevných tónů).

Ve Vašem případě (dotyková obrazovka) byste tedy musel především použít dražší spektrofotometr místo běžného (levnějšího) kolorimetru. I tak byste však musel použít pro notebook kalibrační software, který by komunikoval s vestavěnou grafickou kartou (tzv. "softwarová" kalibrace).
To by vedlo ve výsledku ke slévání "bízkých" barevných tónů ("banding") a nakonec byste se také ještě musel smířit s tím, že monitor kalibrovaný např. na bílý bod 6.500K se spektrofotometrem přiloženým na obrazovku Vašeho notebooku by byl pak Vaším okem vnímán v závislosti na bílém bodě okolního světla, dopadajícího na lesklý povrch obrazovky Vašeho notebooku, takže byste obraz vnímal při "teplých" zářivkách jako "teplejší", než byste očekával. Bílý bod světla emitovaného obrazovkou notebooku (6.500K) by se totiž smíchal s bílým bodem světelného zdroje (okolního světla - např. 4000K), které by dopadalo na obrazovku notebooku a odráželo se od jejího lesklého povrchu - výsledkem by tak bylo nikoliv kalibrovaných 6.500K, ale např. 5.200K !!!.

Z výše uvedeného je patrné, že kalibrovat lze sice opravdu téměř vše. Otázka ovšem je, jaký bude nakonec výsledek takové kalibrace a v případě Vašeho notebooku - bohužel ne moc uspokojivý, takže se ukazuje, že Vaše otázka na začátku, zda se vyplatí tomu věnovat čas a úsilí byla zcela správná a zcela namístě.
Výrobce ASUS ovšem ani nikde netvrdí, že by právě řada "Zenbook" byla ideální pro úpravy fotografií - což předpokládá kalibraci pzobrazovače dle "dohodnutých" pravidel - tedy dle tzv. fotografických standardů. Zobrazovače řady "Zenbook" jsou navrženy pro běžné kancelářské práce a pohodlné ovládání aplikací (dotyková obrazovka).

Pro úpravu fotek je samozřejmě vhodnější připojit k Vašemu notebooku externí fotografický monitor vybavený IPS nedotykovou obrazovkou s matným povrchem, ke kterému budete moci využít výrobcem doporučovaný kalibrační software pro vytvoření barevného profilu monitoru, který potřebují pro korektní reprodukci barev moderní fotografické prohlížeče/editory (Adobe PS/LR, Zomner PFX, XnView, atd., atd.)

ANO - naprosto vážně.
Při kalibraci notebooku není vůbec nic "divného" na tom, že po jeho kalibraci běžným kolorimetrem a kalibračním programem s tzv. "softwarovou" kalibrací se výsledek reprodukce skutečně zhorší. Dokonce bych se tak trochu podivoval, kdyby tomu tak nebylo, protože je to z mnoha důvodů (o kterých jsem se zmínil) poměrně logické. Proto se kalibrace notebooků v "domácích podmínkách" obecně NEDOPORUČUJE (až na vzácné výjimky - notebooky vybavené panely typu IPS obrazovkou s matnou povrchovou úpravou a s nativním bílým bodem blízkým hodnotě 6.500K a přenosovou charakteristikou blízkou exponenciále s koeficientem gamma = 2.2 - ruku na srdce: "Kdo takový notebook má?").

Také vliv okolního světla na reprodukci obrazu má nikoliv zanedbatelný, ale VELMI VÝRAZNÝ vliv na výsledný zrakový vjem - a to zejména v případech ODRAZU dopadajícího světla od odrazné plochy - což je v praxi případ, kdy se pozorovatel dívá na fotografii vytištěnou na papíře nebo na fotografii zobrazenou na monitoru s LESKLOU plochou s vysokou odrazivostí dopadajícího světla. Proto "to" musí řešit jak profesionální studia, tak amatéři v domácích podmínkách.
Jiná situace je u monitoru s MATNOU povrchovou úpravou a tedy s vysokou POHLTIVOSTÍ dopadajícího světla. Tam pak souhlasím s Vámi, že vliv okolního světla na reprodukci obrazu zobrazeného na takovém monitoru je skutečně zanedbatelný a nemusí ho řešit ani profesionální studia, ani amatéři v domácích podmínkách.

Jinak artefakty reprodukce obrazu: "Banding" a "Posterizace" NEJSOU totožné !
Jinými slovy "Banding" NEZNAMENÁ "Posterizace" obrazu.

Anglický termín "BANDING" (= česky "páskování") je používán ve smyslu artefaktu, který je pozorovatelný např. při zobrazení kontrolní šedoškály v rozsahu RGB (0,0,0) - (255,255,255) na monitoru a jehož příčinou je malá bitová hloubka registrů definujících tzv. gamma-křivku, nebo-li přenosovou charakteristiku monitoru a které v podstatě znamená "slévání" blízkých tónů do jednoho pásu (např. tóny (15,15,15), (16,16,16) a (17,17,17) vykazují stejnou hodnotu svítivosti, např. 1 cd/m2 a tím se jeví jako "slité" dohromady - a tedy do jediného "pásu".
"Banding" je jedním z typických důsledků tzv. softwarové kalibrace zobrazovače, kdy se požadovaná hodnota gamma-koeficientu (a tedy tvar exponenciální gamma-křivky monitoru dociluje změnou registrů tzv. LUT-tabulky grafické karty, které však pracují s malou bitovou hloubkou - typicky 8-bitů). Vzhledem k tomu, že u notebooků lze prakticky použít pouze výše zmíněnou "softwarovou" kalibraci - je "banding" a tedy zhoršení reprodukce ve smyslu zhoršení rozlišení blízkých odstínů VŽDY logickým důsledkem tzv. "softwarové" kalibrace.

2) Slovo "Posterizace" je používáno ve smyslu artefaktu, který vzniká v důsledku nedostatečného počtu barevných tónů (odstínů), díky němuž nedojde k jemnému zobrazení barevných přechodů, ale k tzv. "hrubým" přechodům. Tento jev může být patrný zejména na fotografiích s velkým barevným rozsahem (např. ProPhoto RGB) - opět v případě zobrazení blízkých barevných tónů, kdy pro kvalitní zobrazení ("mezitónů") chybí dostatečná bitová hloubka základních RGB-složek. Jinými slovy byl zvětšen barevný rozsah fotky bez dostatečného navýšení počtu barevných odstínů, takže došlo ke "zvětšení" vzdálenosti dvou "sousedních" barevných odstínů.

Výsledek reporodukce při artefaktu typu "Banding" (= páskování) a "Posterizace" může být vizuelně sice velmi podobný, ale PŘÍČINA obou artefaktů JE naprosto ROZDÍLNÁ.

Příklad: "Posterizace" je např. velmi vzácně pozorovatelná na 16-bitových sRGB-fotkách (tedy fotkách s malým barevným rozsahem), zatímco na proPhotoRGB fotkách ano.
"Banding" po "softwarové" kalibraci je jasně patrný jak 8-bitových, tak i na 16-bitových sRGB-fotkách a samozřejmě i na proPhotoRGB fotkách.

Citát by měl být vždy originál, nebo ne? To vyplývá z definice slova "citát".

Jinak Vámi zmiňovaný anglicky psaný citát (možno vyhledat též např. na Wikipedii) zmiňuje posterizaci ve smyslu tzv. "Color bandingu", což je skutečně totéž a v tomto smyslu je tedy citát správný. Zároveň potvrzuje definici a příčinu "posterizace", tak jak jsem ji popsal.

Nicméně samotné slovo "banding" (= česky páskování), nikoliv tedy "Color banding" popisuje artefakt jehož příčinou není nedostatečná bitová hloubka videosignálu (jako v případě posterizace nebo-li "Color bandingu"), ale jehož příčinou je nedostatečná bitová hloubka registrů LUT tabulky definující přenosovou charakteristiku monitoru.

V angličtině by se asi mělo vždy přesně uvádět správně celé spojení - např. "LUT banding" nebo "Color banding" - podle toho, jakou příčinu "bandingu" má autor článku právě na mysli.
V češtině se ve fórech ustálil pro anglický výraz "Banding" (správně "LUT Banding") český překlad "páskování" a pro anglický výraz "Color banding" český překlad "Posterizace".

Ale zpět k podstatě problému: V případě softwarové kalibrace notebooků dochází VŽDY k artefaktu tzv. "páskování" nebo-li "Bandingu" (anglicky správně "LUT bandingu"). Nedochází však k tzv. "posterizaci" nebo-li anglicky správně "Color bandingu" (toho se obávat naopak nemusí).
No a "LUT Banding" - nebo-li česky "páskování" je artefakt, na který jsem chtěl původně čtenáře tohoto fóra srozumitelnou formou upozornit. (je to také jedna z věcí, s kterou by měl každý uživatel notebooku při jeho kalibraci počítat a jeden ze závažných důvodů, proč se kalibrace notebooků v praxi nedělá a proč se nedoporučuje).

Správně nastavený (nakalibrovaný) monitor včetně správně nastaveného fotografického editoru potřebuje KAŽDÝ, chce barevně upravovat své fotografie a ten, kdo potřebuje mít před prováděním barevných korekcí svých fotografií JISTOTU správné barevné reprodukce zobrazovače, která by měla být v souladu s určitými pravidly, kterým se říká fotografické standardy.
Potřeba správného nastavení (kalibrace) monitoru tedy nezávisí na tom, zda si bude uživatel fotky upravovat jen tak pro svou osobní potřebu nebo na tom, zda bude své fotky zveřejňovat na webu a sdílet je s dalšími fotografy.
Každý si asi dokáže představit situaci, kdy si nějaký "fotograf" na svém (nenastaveném = nezkalibrovaném) notebooku jen tak pro svou osobní potřebu barevně upraví za rok cca 200 fotek a za pět let tedy zhruba 1.000 fotografií. Co bude pak takový "fotograf" dělat, až si po pěti letech barevných korekcí zakoupí nový notebook, který bude jinak nastaven, než ten předchozí? Bude všech 1000 dosud barevně zkorigovaných fotek opět barevně upravovat, aby je i na svém novém nějak nastaveném notebooku viděl, tak, aby se mu líbily? No a právě, aby nedošlo k takové nepříjemné situaci, existují fotografické normy (standardy) - tedy pravidla, podle kterých by si měl každý fotograf nastavit před úpravou fotografií svůj "zobrazovač", aby barevná reprodukce jeho fotografií byla pokud možno co nejméně závislá na použitém "zobrazovači". Přitom je třeba vědět, že monitory, které lze "konzistentně" nastavovat dle fotografických standardů, jsou právě např. tzv. "fotografické" monitory a nástrojem umožňující toto "konzistentní" nastavení může být např. kalibrační software pro hardwarovou kalibraci zobrazovače.

Ptáte se (a to nejste zdaleka jediný): "Ako to, že Apple produkty majú lesklý monitor a sú dobré? Alebo je to marketingová bublina, ktorá tie monitory s retina displejom tak vychválila?"

Ten, kdo se snažil někdy nakalibrovat jakýkoliv "zobrazovač" s lesklým povrchem, tak by asi po svých zkušenostech nikdy netvrdil, že právě pro lesklý povrch považuje takový typ "zobrazovače" za něco skvělého - spíše by Vám tvrdil pravý opak a potvrdil, že kalibrace takového zobrazovače je velmi obtížná - zvláště pokud je takový zobrazovač pak používán v reálném prostředí - tedy při nějakém okolním osvětlení, které je pak zdrojem odrazů od lesklého povrchu obrazovky a tedy také zdrojem velmi zkresleného vnímání bílého bodu silně ovlivněného právě charakterem světla dopadajícího na lesklý povrch obrazovky.
Důvodem tvrzení, že Apple - "zobrazovače" jsou dobré, NENÍ v žádném případě lesklý povrch obrazovky, ale tzv. "retina" technologie - která ovšem souvisí s vysokou hustotou obrazových bodů a nikoliv s odrazivostí světla od povrchu "retina"-obrazovky.
Slovo "retina" znamená česky "sítnice lidského oka" a od toho odvozený název "retina display" znamená takový zobrazovač, jehož hustota obrazových bodů je tak vysoká, že jednotlivé obrazové body zobrazovače nelze při běžné vzdálenosti oka od obrazovky od sebe rozeznat.

Zatímco "retina"-technologie je jistě prospěšná věc, tak lesklý povrch obrazovky u zobrazovače určeného pro barevné korekce fotografií zcela určitě nikoliv.